Archeologické nálezy

Příznivé přírodní podmínky kotliny odedávna lákaly lidské pospolitosti k usazení, což dokládají hojné archeologické nálezy.

Začaly být uchovávány již od sklonku 19.století, výrazné obohacení znalostí přinesla až činnost někdejšího ředitele školy v Troubsku, Jaroslava Mikuláška, zejména ve čtyřicátých letech 20.století. jeho terénní práce se neomezovala jen na povrchové sběry, nýbrž zahrnovala i výkopy jednotlivých objektů a hrobů z různého období. Další záchranné odkryvy provedli pracovníci Archeologické ústavu v Brně. Nálezy jsou uloženy jednak v Národním muzeu v Praze a také v Moravském muzeu v Brně. Doklady osídlení téměř ze všech období pravěku jednoznačně přiřazují troubský katastr do staré sídelní oblasti, na rozdíl od vrchovin trvale osídlených až ve středověku.

Nálezy:

• Starší doba kamenná - různé kamenné nástroje jako klínovitý nůž, hroty, úštěp, čepelka, dále pak mamutí kosti.
• Mladší doba kamenná - keramika, kamenné nástroje jako sekery, klíny.
• Doba bronzová - terčovité puklice, hřivna, nákrčník, náramky, jehlice, dále několik hrobů.
• Doba železná -velmi rozsáhlá sídliště, zahloubené objekty hospodářského i obytného charakteru, žárový hrob, ostatky lidí, loďkovité spona,…

Osada z doby železné se prostorově prolínala s vesnicí kterou o něco později vybudovali příslušníci prvního historicky známého národa na našem území a to Keltové. J.Mikulášek také odkryl pozůstatek chaty nejstarších Slovanů s keramikou pražského typu. Je zřejmé, že období existence našeho prvního státního útvaru znamenalo výrazný vzestup populace i její hmotné kultury. Venkovská sídliště tvořila zázemí velkých hradišť, v našem případě Starých Zámků u Líšně a Rajhradu. Je pravděpodobné, že pád velkomoravské říše neznamenal přerušení rolnického osídlení.

Za nynější hřbitovní zdí bylo v roce 1946 objeveno 23 hrobů. Pohřební obyčej byl již silně ovlivněn křesťanstvím, u žen se často vyskytl tehdejší běžný šperk esovité náušnice - bronzové, nebo plátované stříbrem. Pohřebiště pravděpodobně předcházelo vzniku hřbitova u původního farního kostela. Zdi, zachycené v minulosti při kopání hrobů naznačují, že stál v těsné blízkosti dosud stojícího barokního objektu.